Jaromir Nohavica
Текст песни Setkani S Puskinem

Co bylo je pryc jednou provzdy a stesky jsou k nicemu
kazda epocha ma vlastni kulisy herce i kus
a lito mi je ze uz nikdy se nesetkam s Puskinem
nezajdu si s nim na caj do bistra U sedmi hus

Dnes uz nechodime jak zastara bosaci naboso
rvou motory aut my z oken scitame galaxie
a lito mi je ze uz po Moskve nejezdi drozkari
a nebudou vic nebudou a to lito mi je

Pred tebou se sklanim ma bezbreha epocho poznani
a vzdavam ti hold lidsky rozume nad rozumem
a lito mi je ze jak driv se i dnes buzkum klanime
a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem

Podel nasich cest dlouhe aleje viteznych praporu
nas boj za to stal my mame vse za co sli jsme se bit
a lito mi je ze se staveji pomniky z mramoru
a vyssi nez my vyssi nez veskera vitezstvi

Co bylo je pryc vyjdu ven na spacir koukam noc je tu
vtom z niceho nic vedle arbatskych vrat u vody
stoji drozkar a kun a pan Puskin jde po prazdnem prospektu
ja krk za to dam zitra ze se neco prihodi